pro kiting a paragliding
reklamní blok
Já nemusím...
05.12.2012 / 08:30

Na štědrý den ženská nadává manželovi: "Od rána furt něco žereš, večer uvidíš tak pi.. a ne zlaté prase"!
Manžel se zasměje a říká: "Ne-ne, já nemusím, já už ji vidím..."
Web Tomáše Halíka
18.02.2013 / 15:54
Extra třída pro ty co mají něco v hlavě a vědí, že myšlení bolí...

mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.


 NÁVŠTĚVNOST
 uplynulých 50 dní
Jaromír Flídr 04.09.2009 / 09:21 přečteno: 9962 x

Nějak se mi po čase v hlavě rozleželo, že vlastně nikdo pořádně neví, jak ta Jirkova příhoda s dráty přesně probíhala. Příslušný článek z černé kroniky Pilota mě zrovna moc výstižný nepřipadá a tak jsem se přinutil sepsat svoje vzpomínky, dokud je mám živě v paměti. Kdo jiný by to měl nakonec udělat, jsem v podstatě jediný, kdo to viděl od začátku až do konce. Takže:
Jirka měl prostě letos smolný rok. Začalo to zlámanou nohou na jaře a pokračovalo začátkem léta zničeným autem při vlekání. Ani polítat toho letos zas tak moc nestihl, částečně kvůli zmíněným nehodám a pak taky kvůli vytíženosti v práci. Vše se mělo změnit oné osudné soboty, 8.srpna 2009. Jirka konečně sehnal vyhovující náhradu za vyhořelé auto a v práci týden volna, včetně volné dispozice s časem až do konce prázdnin. Počasí se po dlouhé době taky konečně umoudřilo a tak jsme měli spoustu plánů, jak urvat ze zbytku léta, co se dá.

Ten den odpoledne se ozval Miloš, že vleká na Vidlaté Seči. Po telefonické domluvě jsem vyzvedl Jirku, přesněji řečeno vytáhl ho zpod nově pořízeného Fiata, kde do poslední chvíle montoval závěsné zařízení pro odvíják. Cestou jsem mu nadšeně vyprávěl o svém včerejším ohromujícím zážitku, letu z Polska přes Broumovské stěny. Ačkoliv lítáme skoro vždy spolu, tentokrát se Jirka nezúčastnil, opět kvůli práci. Takže jsem ho hecoval, že dneska musí zaletět něco pořádného zase on. O hodinu později bych si za to po hubě dal.

Na Vidlaté Seči (ve skutečnosti se ta vesnice u startu vlastně jmenuje Chotěnov) jsem vyložil Jirku a jel jsem hledat Pavla, který při našem příjezdu zkoušel ve vzduchu něco točit a za chvíli o ves dál vyhnil. O deset minut později jsem se sakrujíc vracel sám neb jsem Pavla ani po dvojím projetí obce nenašel a ve vysílačce se mě neozýval. Mezitím odstartoval Víťa, který byl posléze taky zafouknut asi kilometr za start a na louce zbyl tudíž jen Jirka, dosud pobíhající kolem připraveného padáku a čekající vlekař Miloš, který zrovna neměl koho vozit. Bylo nás tam tudíž v tu kritickou chvíli zatraceně málo. Jirku jsem hned zdupal, proč ještě není ve vzduchu, když už je tolik hodin a Jirka se tedy začal zapínat do sedačky. Obávám se, jestli jsme v tu chvíli něco neuspěchali.

Začal jsem rozbalovat své éro na louce za Jirkou a moc pozornosti jsem mu v tu chvíli nevěnoval. Ani jsem si nevšiml, jak mu šel při startu vítr. Tvrdit, že kolmo z boku, to bych se teda neodvážil. Podle směru zafouknutí předchozích dvou aviatiků se zdá, že vítr šel převážně přímo na čelo. Ale nějaký poryv z boku se nedá vyloučit, rukáv tam občas plandal různými směry. Jirka se při kontrole šňůr ještě starostlivě ohlédl na sloup vysokého napětí u cesty a prohlásil že doufá, že nebudu startovat tam, kde právě jsem (sloup jsem měl na rozdíl od něj kousek před sebou). Ujistil jsem ho, že si všechno poponesu, Jirka se otočil a šel na to.

Odstartoval v podstatě rovně, ale hned po vzlétnutí ho to táhlo prudce doleva. Na levé straně padáku něco měl, snad zavlečené ucho. Nebylo to ovšem na pohled nic hrozivého. Takhle startujících padáků už jsem už pár viděl a vždycky se to dalo uřídit. Sám jsem měl před časem na stejném místě podobný problém, Miloš mi povolil tah a já jsem tahal napravo, až jsem vyklesal. V poslední fázi jsem měl už padák přetažený na pravé straně a z pár metrů jsem se sesypal na zem. Bylo to bez škrábnutí, sice už na levé straně cesty, ale daleko od drátů. S Jirkou to bylo jinak. Po celou dobu, kdy uháněl do boku přes obilný lán, nebyl patrný žádný pokus padák řídit. Z nějakých důvodů to asi nešlo a já doufám, že Jirkovi někdy začne sloužit paměť natolik, abychom se dozvěděli proč. Celou dobu se pohyboval v podstatě ve stejné výšce, pět, sedm metrů nad zemí a tak nevyhnutelně došlo k tomu, že plnou rychlostí natankoval šňůrami do drátů vysokého napětí.

S vytřešťenýma očima jsem sledoval scénu, o které jsem si vždy myslel, že ji na vlastní oči vidět nikdy nemůžu, snad jen v béčkovém akčním filmu, na které ovšem nekoukám. Záblesk a praskání elektrického výboje, jak padák zkratoval dráty, vytažení Jirky vzhůru ke drátům a nakonec Jirku visícího oběma rukama na krajním drátu, poblíž sloupu. Nohy mě samy nesly plnou rychlostí přes obilí, sám jsem v tu chvíli nevěděl, co tam vlastně budu řešit, snad jsem chtěl chytat Jirku rukama. Pod visícím Jirkou mě došlo, že by mohl skočit do plachty, tedy do mého padáku. Volal jsem na něj nahoru, ať vydrží, že ho chytneme. Dodnes si vyčítám, jestli to bylo dost hlasitě. Je fakt, že byl asi v šoku a na jakékoliv naše další volání nijak nereagoval. Ke vší smůle visel zády ke startu, takže nemohl vidět, jak uháním zpátky na louku a následně vleču přes obilí svůj hadr. Znovu pod Jirkou jsem si s hrůzou uvědomil, že jsem na to vlastně sám a nemám plachtu s kým držet. Zafouknutí kolegové byli zcela mimo dosah a i Milošovi to trvalo nepříjemně dlouho, než se přiblížil na účinnou vzdálenost. Nejblíž byl v tu chvíli jakýsi zemědělec, který zastavil s Avií na cestě a se zájmem vše sledoval. Několika skoky jsem byl zpátky na cestě, sápal jsem se mu do vozidla a žádal o pomoc. Naprosto mě konsternoval prohlášením, že tohle Jirku nezachrání, protože ho dva prostě neudržíme. Tak jako tak, stejně už bylo pozdě. Než jsem stačil použít fyzické násilí, věc se vyřešila sama a bohužel tím nejhorším způsobem. Už když jsem běžel k Avii, viděl jsem koutkem oka, jak Jirka ručkuje po drátu ke sloupu. Přibíhající Miloš mě potom potvrdil, že zatímco jsem se hádal s družstevníkem, Jirka začal lézt na sloup. Ani na Milošovo volání nijak nereagoval a v kritickém okamžiku už měl nohy na sloupu, jednu ruku nalevo od izolátoru, druhou napravo. A v tu chvíli zřejmě po zkratu znovu zapnuli proud.

Závěrečná scéna byla opět z akčního filmu. Zlověstné praskání a blesk elektrického výboje a zpomalený pád bezvládného těla. To zpomalení pádu nebyla ovšem filmová dramatizace, to pomohl padák přehozený přes dráty. Zbytek pádu pobral chránič sedačky a Jirka nakonec dopadl na zem docela rozumnou rychlostí. I bez záchranné plachty by to přežil. Velký průšvih byl ovšem ten výboj. V první chvíli jsme si ani neuvědomovali, co všechno mu je, teď už víme, že po zásahu napětím 35kV to byly spálené ruce, popálený obličej a částečně dýchací cesty. Doktoři později potvrdili, že nebývá zvykem něco podobného přežít, ale to nám v tu chvíli asi oběma vůbec nepřišlo na mysl. Pohotovější Miloš se na Jirku vrhl a poskytl mu umělé dýchání. Poměrně rychle se mu podařilo Jirku rozdýchat a to mu hodně pomohlo. Já jsem zatím (po kolikáté už?) běžel pšenicí na startovačku a lovil ze svých věcí telefon. Brzy jsem zjistil, že zadat nějaké číslo na dotykovém displeji, na slunci v podstatě neviditelném, nejsem v tomhle stavu prostě schopný. Takže záchranku volal nakonec zmíněný zemědělec, který konečně opustil bezpečí svého Furgona a šel se na věc podívat zblízka.

Následující čtvrthodina byla zřejmě nejdelší v mém životě. Přidržovat popálenou hlavu kamaráda, který v bezvědomí chroptí a svíjí se bolestí, to je zážitek, který všem opravdu vřele doporučuju nezažít. Po nekonečném čekání se nakonec přece jen Jirky ujali čtyři profesionálové ze záchranky, po pár minutách doplněni posádkou helikoptéry. Dalším pomocníkem byl Víťa, který sloužil jako držák kapaček. Já jsem odpadl, a musel si trochu vydechnout. To už ovšem dorazila policie, posléze taky kriminálka a nastalo nejrůznější vyslýchání a sepisování. Veškerá Jirkova výbava, včetně posledních kousků propáleného a rozstříhaného oblečení byla zdokumentována a zabavena. Posléze taky Milošův odvíják. Na místo se dostavil i inspektor paraglidingu v osobě Zdeňka Andrlíka a celý ansábl doplnilo několik vozidel energetiků, kteří nakonec sundávali z drátů Jirkův padák a znovu natahovali vodič. Zapomněl jsem napsat, že spolu s Jirkou spadl i drát, za která se celou dobu držel. Známý elektrikář mi potvrdil, že se přepálil elektrickým výbojem, který šel přes Jirku.

Poslední dějství probíhalo až do desíti hodin sepisováním protokolů na kriminálce v Litomyšli a až potom bylo možno oznámit věc Jirkovým rodičům. Policie si vymínila, že jim to musí sdělit nejdřív oni.

Dnes, téměř měsíc po těchto událostech víme, jaké škody Jirka utrpěl, ale s odstupem času začínám čím dál tím víc věřit, že to všechno nakonec dopadne v rámci možností dobře. Doktoři v Brně na něm zjevně odvádějí ohromný kus práce a Jirka, jak přichází k sobě, bere celou věc statečně. Pokud jsem si z uvedených událostí vzal nějaká poučení, tak mě napadá tolik:

- Než zatáhnout vlečeného pilota na dráty, je asi lepší s ním praštit o zem. Což se snadno říká od stolu, v reálu se těžko odhaduje, co padák udělá a všechno se děje hrozně rychle. Kdyby Miloš Jirku pustil, nebo odstřihl, je docela možné, že by se otočil k drátům čelem a doletěl by tam stejně.

- Když už člověk do těch drátů narazí, je lepší se jich nechytat. Padák přehozený šňůrami přes dráty dokáže pád docela dobře zbrzdit a chránič v sedačce taky ledacos pochytá.

- Když už člověk na tom drátu visí, v podstatě se mu nic neděje, i když je pod napětím. V žádném případě se ovšem nepřibližovat sloupu, druhému drátu, nebo čemukoliv s jiným potenciálem. Elektrikáři tam zmínili něco o tom, že bezpečná vzdálenost je tolik centimetrů vzdálenosti, kolik kilovoltů je rozdíl napětí. V tomto případě tedy 35kV = 35 centimetrů (jinde uváděných 35 kilowattů zjevně nebude ta správná jednotka). Neměl by být problém sešplhat po šňůrách, laně nebo záložáku, jsou to nevodivé věci.

- Pokud dojde při nárazu do drátů ke zkratu, obvykle dojde k vypnutí obvodu a drát je nějakou dobu bez napětí. Člověku to teoreticky dává čas něco podniknout, ale já bych to asi nezkoušel. Po dvou až třech minutách automat proud zase zapne a to se stalo Jirkovi osudným. Někdo mi tvrdil, že když se stihne zavolat na to správné číslo, tak nechají vedení vypnuté. Ale když jsem to zjišťoval, bylo mi řečeno, že je to blbost, žádné konkrétní číslo neexistuje a tyhle záležitosti obvykle ani nejsou řízeny lidmi, ale automaty.

- Telefon v podobě PDA s dotykovým displejem je hezká hračka do kanceláře, ale volat s tím venku o pomoc je na nic. Roztřesenými prsty je problém vyťukat číslo i na normálních tlačítkách, natožpak se trefovat do nějakých plošek na displeji, který na sluníčku není vidět. Po pravdě řečeno, nepodařilo se mě telefon ani odemknout. Konstruktéři Windows Mobile nevím proč usoudili, že když se má přístroj odemknout stiskem dvou různých míst na displeji, bude nejlepší displej podsvítit tím nejmenším jasem.

- Jakkoliv je to všechno neštěstí, především pro Jirku a jeho blízké, není to důvod, aby se přestalo lítat. Je to ovšem zatraceně dobrý důvod dávat si větší pozor. Opatrnosti není nikdy dost. Na rozdíl od jistého inspektora sice neznám nikoho, kdo by si dělal z předstartovní přípravy srandu, ale stejně mám obavy, že to občas odfláknem.


Přidat názor (max. 1000 znaků)
Napište do políčka součet 1 a 9

Názory k článku

(04.06.2010/09:36)
Čau Pájo,
máš pravdu hlavně v klidu a přemýšlet. Ale ono toněkdy nejde, pokud seš ve stresu, nebo dokonce v šoku. Mirek mi třeba vykládal, že se mu tak klepali ruce, že nebyl schopnej ovládat telefon s dotikovým displejem.
PS: Od teď možné vkládat i delší přispěvky a není už potřeba je dělit jako doposud. Zdar. Manci
(16.05.2010/10:43)
Jinak, pokud nekdo dela instruktaz - urcite bych lidem zkusil vstipit do pameti, jak se pak chovati - vedeni je tu celkem dosti a obcas se bohuzel stava a elektrika si nevybira - a stesti preje pripravenym - hlavner at neni potreba ...

Paja (CBradio.cz)
(16.05.2010/10:42)
Bohuzel nektere veci clovek zjisti, az kdyz uz je pozde - dodam spise jeste nejake male doupresneni
- po zkratu je OZ - opetoven zapnuti - cca. 0.3 sekundy a zkousi se zapnouti znova - vetsinou je diky ruznym padajicim vetvim a pak se zkousi zapnouti znova
- pokud spadne onen drat,pozor na tzv. krokove napeti - ne vzdy musi vypnouti - jez vznika rozdilem potencialu mezi ruznymi misty - tedy pak tece proud - bud chce delati hoodne malilicke krucky a sourati se ci skakati po jende noze
- poruchy asi bude clovek volat tezce - nejlepsi je asi volati 150 - hasice - krome techniky i maji prime spojeni na energetiku a casto si nechavaji linku vypnouti
- sloupy maji na sobe cislo - dle toho i zjisti, kde jste - by vedeli, co maji vubec vypnouti
Hlavne klid a zadnou paniku (vim, rika se lehce, po bitve je kazdy general ;( - hlavne pak pozor na ono krokove napeti a preji, tak hlavne nei vyse uvedene rady potreba vyuzivat.
Jinak, pokdu nekdo dela instruktaz - urcite bych lidem zkusil vstipi
(28.11.2009/20:21)
Zdravím, chodím občas na Váš web, protože lítám a zajímá mě tedy lítací dění...takže opět jsem šel náhodou kolem a tak jsem se dozvěděl o tragické nehodě Jirky. Následná diskuze která se okolo tohoto článku rozpoutala, je bohužel plná urážek a osobní zaujatosti. Ale souhlasím s Mirečkem Fejtem, že bychom se měli ptát proč se to stalo, jako poučení pro nás ostatní. Viníky ať si trestá soud, třeba ten boží. A tak jsem se chtěl namátkou zeptat třeba Tucka, který plameně obhajuje to, co nehodu nezpůsobilo, proč se tedy stala? Jak říká, stala by se i přes všechny "papírové" nedostaky. Co nebo kdo jí tedy způsobil? Nechci vyvolávat žádnou hádku, jen se ptám lidí kteří o tom zjevně mají více informací. Jirkovi, ačkoliv ho osobně neznám, přeju brzké uzdravení a hlavně hodně síly...Mirek Mokroluský
(26.11.2009/13:12)
Zdenko ty jsi fakt bez urážky jen teoretický žvatlal od kterého bych tohle opravdu nečekal.Po bitvě je každý generál že? Jednat v krizové situaci je věc druhá!!!Ty kecy o tom že vlekací zařízení nebylo v pořádku a že pilot neměl osvědčení PL N jsou opravdu k ničemu když zjevně ani jeden z těhle faktorů nebyl příčinou nehody!Zajímal by mě tvůj postoj a názor v případě kdyby vlekací zařízení mělo osvědčení a pilot příslušnou licenci protože i v tomhle případě by se ta nehoda stala! A jaké argumenty by jsi vytáhla potom???Pilotní průkaz není v žádném případě vstupenka k bezpečnému a beznehodovému lítání!!!Dávám za pravdu Mancimu a ostatním.S pozdravem Tuck.Kdyby jsi nevěděla kdo jsem zeptej se Manciho.Třeba ti napoví že jsem bratr Bukače
(27.10.2009/13:34)
Ahoj Pepo Broži
Jirka se nám hojí jak jen dovede a co se pojišťovny týče, ještě nevíme. díky za přání k brzkému uzdravení. Tomáš
(27.10.2009/10:47)
Ahoj hoši a děvčata!
Četl jsem o té nešťastné nehodě,v oficiálním plátku.A jsem docela rád,že jsem našel tady ty stránky,kde je to popsáno z pohledu zůčastněných,protože mám pocit,že nehody nepůsobí nedostatky v zapsaných kvalifikacích.Přeju všem zůčastněným hodně štěstí,Jirkovi brzké uzdravení.
Nehoda je vždy souhra více nešťastných okolností,které bohužel vygradovaly tím nejhorším možným způsobem.
Jen by mne zajímala reakce naší jediné oficiální pojištovny,po tom,co vyšetřila LAA.
Díky a hodně štěstí všem a zdravím Manciho(je asi jedinej koho z vás znám)
Pepa Brož
(14.10.2009/19:22)
No, pokusím se trochu popsat, jak to tam na startu vypadá. Napravo od cesty se startuje a je tam obrovská travnatá plocha (snad nějaký práškařský letiště). Nalevo vedou dráty, nejprve rovnoběžně s cestou a pak se uhnou od cesty pod úhlem asi 45°. Takže se obvykle startuje tak, aby sloup, od kterého se dráty vzdalují, měl člověk za sebou. Jak moc za sebou, to je na zodpovědnosti pilota, místa je tu takřka neomezeně. Zatím toho místa měli všichni dost, i Jirka startoval z míst obvyklých a sloup měl za sebou. Vzhledem k tomu, že skončil u dalšího sloupu, který je od cesty už asi 55m vlevo (odkrokováno), dá se při připočtení 10m, kterých byl Jirka od cesty napravo říci, že letěl do boku přes 60m, v úhlu, který byl větší než těch 45° (něco ještě stihl ještě uběhnout rovně). Samozřejmě že si mohl vybrat lepší místo pro start, a já si ho budu určitě taky vybírat zatraceně dobře, až tam zase začnem lítat. Jenomže jaká vzdálenost je vlastně bezpečná? Tohle byl hodně nenormální start.
Mirek Fl
(11.10.2009/13:36)
Mireček Fejt- přeji uzdravování a všem ať se jim nic podobného nestane. Z vlastních šetření podobných nehod a přečtení Jaromírova popisu bych měl jeden dotaz. Jak daleko byli dráty při vzletu od místa vlečení (kolik zhruba metrů) a druhý- není možné někde poblíž vlekat úplně bez blízkosti drátů ?
Pokud tiotiž píšeš že při bočení po odstavení by narazil Jirka do drátů nejspíš čelně, musel být hodně vybočen a od drátů pár metrů.
Přidal jsem se pouze , protože chci zkušenostmi pomoc ostatním co se vlekaj. Žádný inspektor ani účastník nikdy nehledá viníka, ale sleduje děj aby našel možnost zlepšit bezpečnost pro ostatní. Od hledání vinyy jsou soudy.
Ještě jednou přeji zdraví i všem co byli u toho, protože vidět kamaráda v takové chvíli je i pro ně zátěž.
MirečekF8
(09.10.2009/16:10)
Tak to budete pro Honzu velká tandemová konkurence... :o) Už se těšíme, dáme společný tandemvýlet, ne?

Jana z JaHo
(09.10.2009/13:57)
Ahoj Kraťásci, vyřídím to přez jeho bráchu Tomáše.
Jirka se hojí dobře. Příští sezonu to dáme spolu tandemově.
Manci
(09.10.2009/10:10)
Manci, vykašli se na ní... Podle toho co píše, je to buď pitoma nebo provokatér ;o)))
Až budete komunikovat s Jirkou, tak že ho zdraví Vysočina a všichni mu držíme pěsti.

Jana z JaHo
(08.10.2009/18:21)
Toto je způsob a možnost komunikace na netu, každý má právo si vybrat jak bude vystupovat, zda anonymně nebo ne je to jen na něm, nemyslím, že by na tom bylo něco špatnýho.

Pavel.
(08.10.2009/16:03)
Milá Karin, internet není úplně anonimní, jak si myslíš, obzvláště provozovatelé stránek vídí trochu víc než by sis myslela. Schovávat se za nick Znenka je přinejmenším trapné, obzvláště jeli nositelkou jména Zdenka opravdu supr holka a top pilotka. Pokud nemáš odvahu diskutovat sama za sebe, raději mlč.
Nevím o co ti jde, snad zhrzená ješitnost, či něco jiného? Nebo to píše tvůj přítel z tvé ip. adresy? Tak to by bylo obzvláště nechutné. Mrzí mě, že jsem na to vůbec reagoval...

Manci
(08.10.2009/12:25)
Dík Pavle za odpověď, máš pravdu, občas nastanou neovlivnitelné náhody, souhlasím. Ale z dostupných informací mám pořád dojem, že co se této konkrétní nehody týče - bylo zde hodně lidského pochybení a z toho je třeba se poučit a stejných chyb se vyvarovat... a to je celý můj závěr, nicméně debata na toto téma byla opravdu zbytečná, neboť se tu namísto toho začalo řešit kdo jsem, jak dlouho lítám a kolik mám nalítaných hodin. Přeji všem anonymním i neanonymním hodně nalítaných hodin, bezpečná přistání a šťastné návraty domů k rodinám. Z
(08.10.2009/10:15)
Nevím, proč by byla diskuze s anonymem zbytečná, nejde špíš o to, zda je hodnotná a smyslplná?
A pak, jsou věci mezi nebem a zemí, který nezměníš, až budeš mít dobrý terén, dobrý podmínky a budeš mít nehodu, zhodnotíš zase, že to vlastně bylo jinak?
Člověk nerad připouští, že nemá úplně vše pod kontrolou, ale je to tak. V týhle nehodě, bylo hodně náhod, aby to bylo jen tak něčí chyba a basta. To si myslím já.

Pavel
(08.10.2009/00:26)
Vy všichni jste pro mě anonymní, já účinkující v této debatě neznám, ale máš pravdu, je zbytečná....
(07.10.2009/09:17)
Ale ano Zdenko odpovím,
ale jen v případě, že budu znát tvoji identitu, všechy učinkující v této debatě znám, u tebe však nevím kdo za tvým nickem "Zdenka" stojí. Chápej, že diskuze s anonimem je zbytečná.
Manci
(06.10.2009/18:06)
Jestli si můžu vybrat, tak radši budu volit bezpečný terén a dobré podmínky a dám si sakra bacha na zavlečené ucho než abych ležela půl roku v nemocnici v tom lepším případě... život je otázkou priorit...
a nemyslím si, že paragliding je rizikový sport a nedá se provozovat bezpečně!!! - je rizikový jen do té míry, do jaké si ho děláme my sami.
Stále jsem se nedověděla, co teda bylo příčinou této nehody, když ne lidská hloupost, nepozornost a podcenění situace... ale na to mi už asi ani Manci,ani nikdo jiný neodpoví.
Šťasné starty a přistání všem. Zdenka
(06.10.2009/14:38)
Každý sport JE rizikový, když ho provozuješ na hranici svých možností anebo když hledáš svoje hranice, v jiným případě s tímhle tvrzením nesouhlasím.

Pavel
(30.09.2009/14:48)
Zdravim,
Jirkovi preju hodne sily a optimismu. Taky mam doma jednoho blba co si na startu neumi zkontrolovat padak (pri startu za bezvetri clovek drobny uzlik prehlidne jedna dve) a ac ma nasledky mnohem mirnejsi (par sroubu) tak to i tak zezacatku nes tezko.

Pro Zdenku: paragliding JE rizikovy sport a bezpecne se provozovat neda protoze bud a) budu VELMI opatrna na volbu terenu a podminek - pak toho ale moc nenaletam a svou nezkusenosti budu ohrozovat sebe a obcas i ostatni.
b) nebudu tak vybirava na startoviste a podminky, budu mit slusny nalet a tim padem budu ve vzduchu v bezpeci, ale obcas holt prijde krizovka. A pokud nekdo tvrdi, ze jemu nikdy nehrozila nehoda tak bud keca, nebo lita malo. Ja jen za letosek videla zlomeniny 3 a nebezpecnych situaci s dobrym koncem jeste jednou tolik.

A co se pouceni z nehody tyce? Az budu viset na dratech tak budu sedet tise jako pena a cekat na hasice. Rozhodne nebudu slezat sama (leda by se dalo seskocit ;-)
Zdenka Ch
(30.09.2009/13:20)
Ten kluk je chudák, je mi ho líto a že to má na celý život je smutné. Ale asi tady zase někdo nepobral ten můj názor - že je třeba se z chyb jiných poučit (ne určit viníka za každou cenu). A co je tedy vlastně příčinou té nehody, když ne lidská hloupost, nepozornost a podcenění situace? Dobře na papíry to nelítá, beru. Inspektoři z LAA mohou být hyeny, ok, ale co ten fakt, že se vlekalo v blízkosti drátů při větru přesně na ně a to zavlečené ucho?
Jen říkám - poučme se z chyb druhých. Jirkovi přeji hodně síly a brzké uzdravení. Zdenka
(27.09.2009/00:24)
Ahoj, narazil jsem na tenhle clanek az ted, je to drsne, doufam ze se Jirka uzdravi co nejlip to pujde a bude moct v ramci moznosti zit v pohode.
Chtel jsem jen napsat k diskuzi nize, ze ta Zdenka kterou znate tohle skutecne nepsala a docela by me zajimalo kdo to psal, jinou Zdenku v pg komunite taky neznam. Ale to je fuk, hlavne at se Jirkovi dari a at ma silu se s tim nejak srovnat.

petrch
(24.09.2009/09:33)
Hanzi, zmé strany je to hodnocení především toho, co se dělo a děje po tý nehodě a to bych řek, že není úplně košér, a něčí nálet s tím nemá nic společnýho, každopádně se budu snažit ukrotit... Mimochodem, Zdenka nezavolala, takže to asi není ta Zdenka co myslíme. A to se mi dost ulevilo...
Manci
(23.09.2009/13:26)
No, já myslím, že se tu nikho nehádá.
A pokud má tahle Zdenka víc jak sto hodin ročně, tak máš pravdu. Ale tací se k takovýmhle věcem většinou nevyjadřují.:-)
To celý bych nepovažoval za hrocení nebo hádání, ale pouze vyjádření nározů.

Pavel
(22.09.2009/17:41)
Probůh, co jste to tu rozjeli? Zdenka má do jisté míry pravdu (a jestli je to ta jediná Zdenka, kterou z pg komunity znám, tak má nalítáno víc, než vy všichni dohromady), ale všichni máte svůj veliký kus pravdy. Ale stojí to za to, takhle nesmyslně se tu hádat a hrotit to? Jirkovi to stejně nepomůže a vám taky ne. Hanz
(21.09.2009/13:31)
Ahoj Zdenko,
řekl bych, že nemáš moc nalítáno, nehody tě od toho odrazují a proto se je pokoušíš zdůvodnit, aby ses ujistila, že je paragliding bezpečný sport a vhodný pro tebe. Neříkám, že je třeba jim jít vstříc, ale takový věci se prostě dějí.
To bysme nesměli ani jezdit autem a sedět doma na židli, rozebíráme snad dopodrobna každý den nehody a smrťáky, co se dějí na silnici? Ne, zvykli jsme si na to.
Pavel
(21.09.2009/12:11)
Ahoj Zdeni, nevím kdo jsi ty ale já se utajňovat nebudu. Jsem Jirky brácha Tomáš. Kdybych schoval "střihací zařízení a indikátor tahové síly" do hromádky kovošrotu, byl bych zdvědav, co přineseš. Podle toho co čtu, si myslím, že by to mohl být nápínák na tyčkovej plot. Ten skvělej indikátor tahové síly je většinou opakuji většinou to znamená ne vždy, obyčejnej siloměr někdy zvaný mincíř. na kterým se váží králíci při výkupu.
(20.09.2009/00:44)
"Pilot"? Kdo myslíš, že se z toho poučí? Už sem toho viděl hodně co se mi bude stále honit hlavou a co z ní už asi nikdy nedostanu. Ale lidský hyenismus ten mě dostává vždycky do varu a chce se mi z toho opravdu blejt.
Jestli si to stále ještě nepochopila, nebo nechceš či nemůžeš, tak mi prosímtě zavolej. Ale hlavně mi neříkej co LAA komentovala v časopisu "Pilot"? Dost na tom, že tu sračku musím každej měsíc vyhodit ze schránky. Doufám jen, že nejseš ta Zdenka, kterou myslím, to by pro mě byla asi další rána...
Manci
(20.09.2009/00:28)
Tak ještě jednou Zenko, soustřeď se:
Jakých pijavic? Těch co chtějí prachy po klukovi, kterej nemá jednu ruku, druhou má nefunkční, obličej poznamenanej, každej den prodělává bolest, kterou si neumíš představit. Co od něj ještě chtějí?!
Těch pijavic co melou dokola vyčtený poučky a o o tom co se stalo nemaj ani ponětí.
Těch co chtěj zkazit život jinejm lidem a pokud možno se u toho co nejvíc zviditelnit.
Přesně tak Zdeni, nepobrala si to: Vlekací zařízení nemělo to a ono ale nic z toho tu nehodu nezapříčinilo. Jaké si mám vzít poučení? Snad to, že když si čímkoli ublížím, příjdou tihle chytrolíni a budou čuchat jestli by mě nemohli sejmout ještě víc a co by tak mohli najít. A můžeš mi ještě odpovědě ty, k čemu by bylo pilotovi platné to Nko? Jirka odlítal na navijáku víc než ti co Nka vypisují. A k čemu by byl platný v tomto případě papír k odvijáku, měřák tahu (dle mého naprosto nesmyslná věc), k čemu by mu byla v tomhle případě sekačka? A co ještě sis přečetla v časopisu "
(19.09.2009/13:12)
Ještě tedy malý dotaz - co z tohoto textu (v pilotu-komentář LAA) není pravda??? :
Pilot neměl kvalifikaci PL N, vlekař neměl kvalifikaci vlekař a obsluhoval řízení auta i odviják v jedné osobě.Odviják neměl osvědčení o technické způsobilosti a nesplňoval příslušné požadavky - neměl střihací zařízení a indikátor tahové síly.
Manci, můžeš mi prosím odpovědět. dík Zdenka
(19.09.2009/13:00)
Ještě tedy malý dotaz - co z tohoto textu (v pilotu-komentář LAA) není pravda??? :
Pilot neměl kvalifikaci PL N, vlekař neměl kvalifikaci vlekař a obsluhoval řízení auta i odviják v jedné osobě.Odviják neměl osvědčení o technické způsobilosti a nesplňoval příslušné požadavky - neměl střihací zařízení a indikátor tahové síly.
Manci, můžeš mi prosím odpovědět. dík Zdenka
(19.09.2009/12:53)
Jakých pijavic? Takže tedy inspektoři nemají pravdu, když na LAA tvrdí, že vlekař neměl oprávnění k vlekání, že vlek nebyl schválený a že nesmí být řidič auta a vlekař v jedné osobě? že vlekací zařízení nemělo odjišťovací pojistku a já nevím co ještě??? nevim, asi jsem to nějak nepobrala. Nikdo se přece nepase na neštěstí druhých, ale vzít si ponaučení z chyb druhých tolik nebolí. a tady se chyb stalo najednou hned několik. nebo ne?
zdenka
(18.09.2009/14:30)
Ať je to jak chce, rozhodně vše nasvědčuje tomu, že na nehodě nemá žádný podíl vlekař. Místo toho, aby bylo jasně řečeno, že na odvíjáku byly závady které na nehodu neměly absolutně žádný vliv, tak se tam realizuje ten Adrlík a o těch dovou hlavních inšpektórech z asociace ani nemluvě. Hold tady se na lidským neštěstí svině vždycky rádi přikrmí. Ale mám jednu zkušenost, každýho hajzla vždycky jeho osud najde.
Doufejme, že Jirka se uzdraví jak jen to nejlíp půjde a pijavic, který budou chtít sát z jeho neštěstí bude co nejmíň.
Manci
(11.09.2009/13:32)
Ano, pokud budeme chtít na někoho ukázat prstem, vždycky je to člověk, který s tím má něco společného. A vždycky někoho najdeme.
Žijeme dnes v době, kdy každý má tendenci najít viníka a ještě líp, potrestat ho a z něj dostat peníze. Málokoho ale napadne, že už trest samotný je nehoda, která se stala.

Pavel
(11.09.2009/10:25)
Myslím, že neexistuje žádné "ONO"... samo se to udělalo, ono nějak špatně přifouklo zprava...myslím, že vždy je na vině pilot (v tomto případě i vlekař)... tedy člověk, který má znát všechny podmínky (meteo nebo technický stav) před provedením letu. a proto souhlasím s posledním odstavcem - opatrnosti není nikdy dost a neflákejme předstartovní přípravu ať není na takové smutné téma o čem psát.
Zdenka
(04.09.2009/20:36)
I já jsem byl svědkem nehody a nikomu bych nepřál, zůčastnit se něčeho takovýho.
Lehce se to vryje do paměti a v podstatě nikdy nevymaže, jen čas to trochu rozmaže a člověk otupí.
Co je ale zajímavý je, že můžeme dělat opatření a ochranu jakou chceme, ale vždycky se najde způsob, jak na nás čert vystrčí zadek a skoro nikdy nevíme proč a za co...

Carlos