pro kiting a paragliding
reklamní blok
Já nemusím...
05.12.2012 / 08:30

Na štědrý den ženská nadává manželovi: "Od rána furt něco žereš, večer uvidíš tak pi.. a ne zlaté prase"!
Manžel se zasměje a říká: "Ne-ne, já nemusím, já už ji vidím..."
Web Tomáše Halíka
18.02.2013 / 15:54
Extra třída pro ty co mají něco v hlavě a vědí, že myšlení bolí...

mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.


 NÁVŠTĚVNOST
 uplynulých 50 dní
Carlos 19.10.2008 / 09:32 přečteno: 4686 x


Den číslo šest.
Hlásili hnusno. Neletovo a pršavo.
Vypršelo se včera večer, ráno bylo zase ažůro a s ažurem přicházela naděje pořádný polítanice, akorát ažůro končilo na pobřeží a přes půl Babadagu bylo zahaleno mrakem.
K poledni někde někdo vyskočil z mraku, asi to proletěl, či co nebo se náhodou otevřely mraky, aby do toho pár lidí naskákalo a sletělo na pobřeží, ale na nějaký dlouhý lítání to nebylo.
Až po poledni začali lítat padáky úplně z druhý strany, kde jsme se dozvěděli, že je další startovačka asi v šesti stovkách na, tuším, na jihovýchod. Jinak nad Babadagem hradba skoro na bouřku, ale mělo to jen tu barvu. A výšku mraku. I velikost. Heh, vlastně všechno, jen se z toho nebouřilo a nic to nedělalo.:-))
A tak jsme se ještě stihli v klidu zchladit v bazénu u hotelu, kerej byl studenější, než voda v moři a pak pelášili na "jeepový nádraží". Je to jeden spot uprostřed Oludeniz (mimochodem fotka, která je mezi prvními focená od moře s pláží a domečky, je celý Oludeniz – Mrtvé moře...), kde parkují všechny kompanije, co vozí lidi na startovačky.
Zaplatili a odvezli nás nahoru.

NEJHORŠÍ STRARTOVAČKA z padáčkářskýho pekla.
Jo, byla to noční můra, možná mi to jen nesedlo, možná mám jen slabý šňůry, všechno jen možná.
Ale co se stalo určitě, bylo, že když jsem roztáhl křidýlko na šutry a natáhl šňůry, každou chvilku se to někde zaháklo za kamínek, za kořínek a výsledek byl, že jsem pěnil, jak dopálenej bejk. Mít oplety, asi bych to risknul a při startu trochu zabral, ale s Dynamama jsem si to netroufl, takže jsem minimálně 5x za sebou opatrně tahal za éro, porovnával, chodil k tomu a zpět, abych vymotal kořinky, no, prostě vopruz maximální.
Asi jsem zažil ještě málo těch pitomejch, nevím, ale tadle byla všech pitomejch startovaček zástupce a vedoucí.
Jediný řešení, počkat na delší interval a pomalu to opatrně zvedat na sebe a ujišťovat se, že to všechno drží jen lehce a že to povolí, přetrhnout šňůry v ten moment, no, asi bych musel zvýšit dávku odvahy a lítat na zauzlovaný šňůře, bo bych rozhodně nešel pěšky dolů. Ani autem.
Ale protože šel vítr hodně zprava ty intervaly byly spíš kratší, no zkrátka na návštěvu přišel kámoš Murphy,...
Nakonec se zadařilo a já se s pěnou v ústech odlepil od země a na další hoďku a půl ji viděl zvrchu. Víc to fakt nešlo. Šprajcy malý, ale když byly, tak byly a já se skoro celou dobu coural pod střechou, po pravý straně pobřeží viz obr. 1,2,3,...
Startovačka na fotkách, měli byste ji najít.
Většinou vás odvezou tam odkud se dá letět, takže to moc neřešíte.:-)





Registration & fee.
Zaplatíte 60 éček a za to je době fesťáku:
1. Zdarma vstup do národního parku – tedy na Babadag.
2. Kromě 7,5-10 "jetelů" (YTL) vývoz za 4 EUR
3. Dva drinky denně zdarma
4. Tričko
5. V případě potřeby, záchranná helikoptéra a loď

A teď:
Když jsem se zeptal organizátorek polek Agáty a Julky, řekly mi, že drink je buď pivo anebo energy drink s vodkou, možná juice.
Dal jsem si pivo, borka u pultu cvakla dvakrát kartičku a že prý jen jeden drink.,,
Pivo byste očekávali alespoň v pintě, když ne v půlllitru, dávají třetinku.
Hnedka jsem se zeptal na to, zda se něco změnilo, ale byl jsem informován, že opravdu jsou dva drinky, ne jeden. Borka se snažila Fendíka doběhnout...Večer jsem jí vysvětlil, že to takhle nepůjde, pochopila a nalila druhý drink. Ovšem po dlouhejch kecech, že už mám cvaklo dvakrát..(dám si na ni pozor.)
Tričko, jak uvádějí v hodnotě 10EUR, má gramáž maximálně 110 (matroš co prodávají vietnamci za pade (CZK), je bílý, výrobní cenu s potiskem odhaduji tak na 2eura. Zvířata.:-/ To je tedy reklama.
Myslím, že tohle vědět, tak bysme asi žádných výhod nevyužívali, protože nula od nuly pojde, jestli nepojdou nuly vobě.
Jedinou výhodu registtrace tedy vidím ve vývozu na kopec.

V Cloud 9 baru mají wifi, takže můžete směle cucat a přitom být v kontaktu s domovem, kýmkoliv. Není tedy třeba shánět hotel s netem, beztak do baru půjdete.
Každý večer párty, jediná nevýhoda, že utratíte, jinak to je fajn.
To je vše ke středě.


Čtvrtek – den č. 7
Dnes byl na pořadí tandem. Počasí opět výborný, z pohledu lítače žádný terno slabá termika, ani nijak nefučelo, víceméně slety.
Starovalo se z východní starovačky položený na vrcholu Babadagu. Startovačka relativně krátká, tam kde po tak dvanácti metrech končila začíná pětimetrová strž k úzký silnici, a za ní strž pokračuje v dalších stovkách metrů dolů. Velice působivé.
Pokud nezvládnete start máte velkou šanci odjet minimálně dobře pobitý nebo rozbitý.
Toť více méně na obě strany.
Lidí na startu více než požehnaně a s různými zkušenostmi, bylo třeba si dávat pozor.
Nejdříve jsem vezl Lukáše, potom mamku se kterou byl start malinko horší, protože škobrtla, ale na druhý pokus jsme odstartili.
Nová Bi-Vega tedy jakž takž zaletěna.
Druhý přistání bylo trochu horší, protože, když jsme přilítávali na chodník, tak na nás naletěl jeden pilot zleva. Koukal jen na tu "svoji" přistávačku a neviděl nalevo napravo, takže nás dělilo jen pár metrů a kdybych s tím tak nějak nepočítal, že něco provede tak by jsme zahráli tůristům pěkný dívadlo.
Jakoby neznal pravidlo pravý ruky, a zároveň, všichni přistávali zleva doprava ale pár jedinců obráceně. Celkem mě to dopálilo, protože jsem musel uhnout na pláž a skoro nouzově přistát do písku a nechat spadnout padák částí náběžky do písku.
Padák plný písku, je snad to nejhorší, co vás může potkat.
Přiznám se, že jsem tomu pilotovi šel "poděkovat", aby si zapamatoval, že musí příště dávat přijíždějícím zprava přednost a koukat kolem sebe.
Zase by to byla jen hloupý porušení základních pravidel, co by vedlo k pěkný nehodě.
Ale tohle se snad děje na každý větší akci, kde se sjedou vzdušný "rekreační tůristi"
Radši čtyřikrát koukat kolem sebe...


Pátek, den osmý.
Ráno jsem strávil přes půl hodiny dovyklepáváním písku z padáku, bléé, už nikdy víc.
Otěr jde do háje a vaše nervy taky..-)
Podmínky vypadaly, že by mohla chodit termika, kolem jedný jsme jeli nahoru, když už se začaly dělat chmurky nad kopcem, ale během hodiny se polovina Babadagu zadekovala, takže ze dvou tisíc se startovat nedalo ani po skoro dvou hodinách čekání.
Nakonec jsme sjeli dolů, na seventeen hundred take off, jak tu říkají, kde se startovat dalo.
Zažili jsme parádní let a kličkování mezi mraky, protože pod námi ta slabá termika stále trochu vytvářela kumuly a ty putovaly výš.
Udržet se v tom ale moc nedalo, obzvlášť s tandemem a hlavně jsem nestál o to, potkat někoho podobnýho jako včera na přistávačce, že by někde vyletěl z mraku mně naproti. Takových lidí tu je fakt mrtě. Jeden dokonce odstartoval na vrcholu Babadagu přímo do mraku. Vůbec jsme nechápali, jak si to mohl dovolit, když kolem (mimo mrak) lítá takovejch lidí a on je při letu ven nemůže zaregistrovat, nehledě na to, že měl dost velkou šanci "zabloudit" a vletět do skály. Mrak sahal od půlky kopce nahoru.
No nic, to jsou ty masový akce.


Přidat názor (max. 1000 znaků)
Napište do políčka součet 2 a 2

Názory k článku