|
Na štědrý den ženská nadává manželovi: "Od rána furt něco žereš, večer uvidíš tak pi.. a ne zlaté prase"!
Manžel se zasměje a říká: "Ne-ne, já nemusím, já už ji vidím..."
 Extra třída pro ty co mají něco v hlavě a vědí, že myšlení bolí...
mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.
 NÁVŠTĚVNOST
uplynulých 50 dní | Carlos
04.12.2006 / 08:53 přečteno: 5735 x
 | Nic zvláštního, plánoval jsem konečně dovču, abych si odpočinul, jak jinak, než ve vzduchu. Za hranice všedních dnů. Zároveň jsem to naplánoval, tak abychom se podívali na, jak by řekl Manci, legendární Coupe Icare 2006 v Saint Hillaire.
Výprava se skládala Jardy Kupky- lítače, Zuba – nelítače a mně – řidiče.:-)
Samozřejmě, ne toliko, s klukama jsme se střídali v řízení, někomu šlo řízení, někomu zase navigace líp.
Výlet začal v pátek 15 září, kdy celý týden jsme sledovali póčko, jestli bude anebo nebude, jestli to má anebo nemá smysl někam jezdit. V pátek už nebyla předpověď nejlepší, ale zkušenější odborníci na počasí řekli, že by se to mohlo spravit a že třeba bysme mohli jet do Monte Carla a vzít to odspodu.
Vzhledem k tomu,že Kupkin se Zubem v Monacu ještě nebyli, shodli jsme se na tom, že risknem a pojedem s nejistotou, že začátek lítacího výletu může být v „nejhoším“ poznávací.
Až k moři bylo škaredě a nám se dělal cestou studenej pot na zádech, do čeho jsme to jeli.
Naštěstí, k ránu mlhy ustoupily a u moře bylo sluníčko a skoro se to vydařilo, jen směr větru se spletl a tak jsme opravdu strávili den tůůristikou a čekáním, jestli se to zlepší nebo ne.
Když tůůristi procitli a uviděli první křídlo ve vzduchu, rozhodli se vyrazit na kopec. Netrvá to tam dlouho, ale řidič zpanikařil, navigátor vypadl a my se na hodinu celkem úspěšně zapikali v centru a jezdili dokola, tak jsme propr….. nejlepší čas, který ten den byl.
Když mi začaly vonět brzdy, rozhodl jsem skoro kategoricky, že zpět do centra kvůli
pravděpodobnýmu sletu už nejedu, že to nestojí za to.
Saint Andreas
Odjeli jsme ještě ten den výš do Francie do prvního potencionálního místa vhodného k lítání.
Zkrátím to.
„Svatej Andrej“ je výbornéj, i když póčko dovolilo až na druhou hodinu, kdy jsme zaplatili 5EUR odvoz a ten nás dostal nakopec. Když začali kroužit kolem vultures-supi, jak je nazval jeden anglán, co jel nahoru taky, tak už jsme byli ready a se klepali na to, jak doženeme, ten neprolítaný den.
Zadařilo se. Klasické dostupy kolem 2000m, moc lidí nebylo, místa kupa a my jsme se vyprostili z lítacího absťáku.
Fotky přiloženy.
K Saint Andreas můžu dodat jen že: Vedle přistávačky camp, na kopec je dobrá cesta, která trvá tak dvacet minut a prostředí super.
Saint Vincent. – výslovnost? Zacpěte si nos a řekněte SÁ VANSÁ. Ti, co mluví francouzky mi jistě prominou…, pak už jsme si z toho dělali jen prču.
Už od Strejdánka jsem si představoval vybásněného Vincenta hodně podobně tak jak to tam opravdu vypadá.
Startovačka v poho, polítanice kolem domečků, vody a velkých hor.
Počasi mělo tendenci se zhoršovat a tak jsme svahovali na termice na spodním hřebínku, kde se startuje snad dvě hoďky.
Když už jsem byl z toho celkem bezradný, přišel nějaký anděl, vyslyšel mě a vynesl k hornímu okraji údolí, hnedle pod základnu a toho jsem se nepustil až do soumraku a Kupkin mladší taky ne.
Pak už to byla jen romatika, vácheň. Čučel jsem po kamzíkách a ostatní havěti, co skákala pod hřebeny, sledoval, jak se tvoří nad námi kumuly a potkával i profesóry, co nám to jako vždy ukazovali, jak to správně kroutit, fotil a užíval dovču, tak jak to má být.
Vyspali jsme se dole v kempu popili Honzu Bechera a ráno pokračovali.
Aspré (kupodivu ne svatý:-)
Ač to nevypadalo, v horách nefučelo, na kraji hor ano.
V Aspre jsme vyhledali informace, kde jsme si mohli zavolat nějakýmu domácímu pilotovi, který měl přehled a poradil jet na LARAGNE
Laragne je jeden dlouhý hřeben v měsíčním údolí, tak necelou hoďku od Aspre.
Panika opět vzrostla, když jsme tam dorazili a uvidělí první éro ve vzduchu.
Bezoblačná termika, tak 800m na kopec, vítr trochu silnější, takže se nikam pořádně letět nedalo a kdyby Jarda nezapomněl na údolku, která ho zatáhla až do míst ze kterých se neprobojoval dopředu, tak bysme oba prosvahovali celý den. Naštěstí aspoň dolítl před kopec do civilizace, odkud se pak dostal do města.
Kolem je kupa sadů, takže jsme do jednoho zajeli a nasbírali kila jablek a na další dny se z nás stali jabkožrouti.:-)
Další cesta vedla nahoru do Annecy.
Je to celkem daleko, ale počasí se mělo lepšit a pak, výlet jsme chtěli zakončit festivalem Coupe Icare v St. Hillaire.
V Annecy je:
-Údajně nečistší jezero ve Francii.Můžeme myslím potvrdit, bylo fakt super a ještě v září
celkem teplé.
-Je lepší tam přijet ve dne, než večer, kromě startovaček a placených kempů, tam snad není
kde spát.
-Město jé nádherné, všude samý obchůdek anebo taverna se zahrádkou.
-Vhodné i pro nelítací dovču, je tam místo na inliny i na kolo nebo trávníky u jezera na
frisbee.
Počasí se opravdu tak zhoršilo, že přišla inverze a pouze díky hodinářské práci jsme si s Jardou zalítali, ale v tom chumlusostatními padáčkáři to nebylo bůhvíco.
A vzhledem k tomu, že to je jedno z nejlepších míst, tak nás to mrzelo.
Druhý den to bylo ještě horší a po pár hodinách čekání jsme se uchýlili jezeru okukovat pěkný holky a provést nějakou tu hygienu.
Pak už jen následoval odjezd na festival v Saint Hillaire. Ten stojí za to vidět aspoň jednou,
při akrobacii pilotů se vám tají dech a občas zavíráte oči a čekáte, že vzápětí přiletí záchranný vrtulník, protože ten akrobat neměl šanci tu spirálu zastavit pár metrů nad zemí.
Ale kdepak, místo toho se ozývá pískot a potlesk spolu s hlasitými úžasy těch, co oči nezavřeli.
Ani masky, ve kterých slítávali účastníci fesťáku by neměly ujít vaší pozornosti a spestří vám pobyt mezi haldou lidí.
Pokud sháníte cokoli do vaší výbavy a nemůžete si vybrat či rozhodnout se, prodejní výstava a přehlídka firem zabývajících se lítacím průmyslem na festivalu vám nabídne široký výběr od helmiček triček a jiných serepetiček až po křídla a sedajdy všeho druhu a všech typů.
A tím naše dovolenková polítanice skončila.Teď už jen zbývá přetrpět zimu listováním v albech anebo koukáním do móňa na digi fotky a tešit se na další, stejně dobrou ne-li lepší sezónu.
Pár fotek přikládám i vám, třeba vás to naladí nebo nasměruje k nějakému výletu.
Carlos
P.S. Anebo, ještě je tu alternativa, snowkiting, že Manci?;-)
Přidat názor (max. 1000 znaků)
Názory k článku
|
|
ÚVODNÍ STRÁNKA
