pro kiting a paragliding
reklamní blok
Já nemusím...
05.12.2012 / 08:30

Na štědrý den ženská nadává manželovi: "Od rána furt něco žereš, večer uvidíš tak pi.. a ne zlaté prase"!
Manžel se zasměje a říká: "Ne-ne, já nemusím, já už ji vidím..."
Web Tomáše Halíka
18.02.2013 / 15:54
Extra třída pro ty co mají něco v hlavě a vědí, že myšlení bolí...

mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.


 NÁVŠTĚVNOST
 uplynulých 50 dní
Karel Hübl 20.09.2005 / 12:16 přečteno: 4441 x

Babí podzim. Tak by se dalo pojmenovat slunečné, ale chladné a větrné počasí v těchto dnech. V neděli se sešla velká skupina pilotů na Dlouhém vrchu u Litoměřic. Vítr byl poměrně silný a mixovaný termikou.
Šestičlenné skupině ostrých pilotů se podařilo ulétnout velmi pěkné lety, v září nevídané.
Nejdále doletěl Karel Hübl (104km) a doplnil svou letošní sadu stovek na čtyři!
Redakce Skylife


Takto popisuje svůj let Karel Hübl:
Foukal silný vítr cca 8 m/s přímo na komoru, bylo nás tu kolem 20 lidi... Poprvé jsem odstartoval přibližně o půl dvanácté, ale ješte to nechodilo příliž dobře. Rozhodl jsem se pokusit najít stoupavý proud před kopcem a podařila se mi ukázková vyhnívka.
Mezi tím odstartoval Manci a šupajdil přesně na to místo kde já před chvílí předpokládal stoupák. Tam co já sakroval a nezadržitelně hnil, Mancimu otevřeli kohoutek a poslali ho dvojčičkou 800 m nad kopec. Tam se chvilku snažil o návrat, byl však nekompromisně odeslán na přelet... O hodinu později už volá do vysíláčky a láká nás na pivní slavnosti do Litoměřic. Večer však přiznal, že nepřistával kvůli pivu, ale že se v tom povětří necítil dobře a na strachoušácích raději přistál poblíž výstaviště...
Můj druhý start o půl druhé už byl o něčem jiném. Krátce po startu přišla trojka, ve které se zvedlo 7 lidi a byli nuceni letět na přelet. Stoupáky byly celkém klidné, vetšinou do 2 m/s.
Do Žatce jsem letěl s nějakým žlutým Bolidem, Chvíli jsem se tam zasekal, on to však pustil víc jižně kde nebyly mraky, tak nevím kam doletěl. Naopak mě za Žatcem dohnal Krmelec na Ádině, ale zapíchl se do Doupovek, které se mě podařilo přeletěl. To bylo také asi nejvetši psycho, protože vyhnívka tam by znamenala 20km pěší chůze!
Po páté jsem přistal "kousek" za Doupovskými skalami. :-))
Do Varů na autobusové nádraží mě svezli modelář a ultralightista a tak mohl proběhnout lítací rozhovor.
Stihnul jem autobus 18:30 do Prahy.
Protože jsem však neměl místenku (ani jsem netušil, že něco takového v autobuse existuje), ukecal jsem řidiče, zdali bych mohl sedět na schodech u zadních dveří. V 21:00 jsem si tak mohl vyzvednout své auto zaparkované kde jinde než u kanceláře Skylife, středobodu lítacího světa...

Tož to je tak zhruba všechno.



video Dlouhý vrch

rozhovor Jiří Tichý


Přidat názor (max. 1000 znaků)
Napište do políčka součet 6 a 1

Názory k článku