|
Na štědrý den ženská nadává manželovi: "Od rána furt něco žereš, večer uvidíš tak pi.. a ne zlaté prase"!
Manžel se zasměje a říká: "Ne-ne, já nemusím, já už ji vidím..."
 Extra třída pro ty co mají něco v hlavě a vědí, že myšlení bolí...
mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.
 NÁVŠTĚVNOST
uplynulých 50 dní | ing. Jakub Eifler
14.11.2004 / 16:32 přečteno: 5974 x
 | To máte tak, sestřelíte Messerschmidt a místo metálu jako za druhé světové, vám málem za to urvou ko..le a seberou snad i rodný list. Ten mi naštěstí zůstal a i občanský průkaz a tak jako právoplatný občan ČR řádně platící nemalé daně se můžu přihlásit do kurzu mixování vzduchu za určité hladiny hlučnosti... Čili PPG.
No a protože je nejdůležitější na světě... Samozřejmě po mojí milované Bukačovničce a blízkých příbuzných, lítání tak se stala následující věc: Mám (a jsem za to rád) kolem sebe pár velmi dobrých kamarádů kterým můžu věřit a na které se můžu spolehnout. No a pak také existuje ještě Kladenská škola paraglidingu zahrnující výcvik jak bezmotorového, tak motorového paraglidingu. Tak jsem se do ní přihlásil. Pod vedením pana inspektora PG a instruktora PPG jsem se v neděli po shlédnutí čarokousků za vydatné asistence instruktora zakšíroval do sakra natuněného mixéru pana meteorologa. Samozřejmě předcházela nutná teoretická část s poučením o pravidlech a předpisech, kterých dodržování mi dělá obecně OBROVSKÉ problémy... Jak já jsem vlastně přišel k tomu titulu inženýra, nevíte někdo? No a pak hurá do luftu, plně oficiálně a legálně. Panečku jo to byl pocit , hned dvojí orgasmus. První z krosny a druhý z toho že už nejsem panic, co se plně legálního lítání týče.
Chvíli jsem si byl dost nejistý, protože až moc sebejistý motor Simonini o výkonu 27 oslů nebo jiných to sudokopytníků ve spojení s třílistou kompozitovou vrtulí mi dával dost najevo, že se ale opravdu s ničím nemíní mazlit a zdržovat.
Lítal jsem oblasti TMA II a snažil jsem se ouzkocitně dodržovat pravidla. Snad se mi to i dařilo – co myslíte, pane Dvořáku? Můžu vám říct že ta Dvořkova krosna nepotřebuje padák. To nakonec dokumentuje i obrázek na kterém zdaleka ještě nemám plný úhel náběhu.
No po vzoru svého učitele, ne tak ale už podle jeho doporučení, jsem se snažil když jsem se malino otrkal, tak si malinko zablbnout, pak jsem udělal nácvik přistání s tím, že to byl vlastně jen nácvik rozpočtu. Bylo mi naprosto jasnými posunky a grimasami naznačeno ať skoncuju s tím blnutím ale ať lítám dál. Pak mi ještě řekli, že jsem měl mít i pasažéra do tandemu, ale prej jsem mu letěl a on už byl chudák nachystaný.
Můj učitel, můj pán. No a protože jsem si neviděl do nádrže tak každých snad osm minut jsem prolítával nad Dvořkou aby mi to zkontroloval. A přišlo to, byl jsem po hodině zmrzlý jak sobolí lejno a tak jsem šel na přistání. No malinko tam rezervy byly, nevyšlo mi to úplně košér, nicméně nic se nestalo.
Vzal si opět pan Petr Dvořák a opět mi předvedl, že on s tou krosnou umí být mnohem obratnější a elegantnější než já na singlu. No on pan Dvořák už lítá asi 7 měsíců, možná let, možná století, déle než já a malililililinko je to vidět. Pak mi vypsal FAI triangl o délce 15 km se striktními instrukcemi, které jsme dle svého nejlepšího svědomí plnil. Za 25 minut jsem byl na místě startu. Jupíííí můj první FAI triangl, který se dá uletět na dva až tři stoupáky.
Výška cca 300 m nad terénem, nějakých cca 650 m nadmořských. Vypínám motor a stávám se opět bezmotorovým paragliderem. Nacvičuju si nouzové přistáníčko. Byl jsem malinko delší ale technicky jsem to už myslím zvládnul docela slušně.
Závěr: Motorový paragliding a bezmotorový jsou dvě naprosto odlišná sportovní odvětví. Vzájemně se v žádném případě nevylučují. Podíváte se na místa která s bezmotorákem prostě navštívit nemůžete. V podvečer v olejíčku na půl plynu to je poezie, balzám na duši. Každému to můžu jen a jen doporučit.
Přidat názor (max. 1000 znaků)
Názory k článku
|
|
ÚVODNÍ STRÁNKA
